Strava při kojení aneb jak nerozbouřit zažívání dítěte

Věděly jste, že rychlý úbytek tuku během redukce uvolňuje do mateřského mléka toxické látky a že extrémním ponížením energetického příjmu můžete mléko i ztratit?

Jídelníček během kojení vyžaduje jistá specifika. Pitný režim a optimální strava je důležitá jak pro kojící ženu, tak pro zdravotní stav a vývoj kojence. Některé složky potravy se totiž prolínají do složení mléka, a tedy podporují jeho kvalitu. Ačkoliv strava při kojení jako taková nemá vliv na množství mléka, pravdou je, že extrémním ponížením energetického příjmu mohou maminky o mateřské mléko i přijít. Navíc rychlý úbytek tuku během redukce uvolňuje do mateřského mléka některé toxické látky, tzn. během období kojení se vyvarujte experimentům s hubnutím. Pojďme se podívat, co by měla kojící žena zohlednit ve svém jídelníčku v období kojení.

Navýšení energetického příjmu neznamená přejídání

Kojení má bez debat nezpochybnitelné výhody a mateřské mléko je tím nejlepším, co miminku lze dopřát, a proto by mateřské mléko mělo být výhradní stravou u novorozence minimálně po dobu prvních 6 měsíců. Od této doby by mateřské mléko nemělo být výhradním zdrojem živin, ale maminka by měla u kojence zahájit přikrmování. „Pravdou je, že kojení znamená pro novopečenou maminku značný energetický výdej, a proto je potřeba dočasně navýšit kalorický příjem, a to o jednu pětinu než v období před otěhotněním, což představuje cca 300-500 kilokalorií navíc. Z pohledu navýšení makroživin by pak mělo dojít ke zvýšenému příjmu u bílkovin o 15 g/den a u sacharidů o 50 g/den, přičemž preferujte sacharidy složené, jež najdete v luštěninách, obilovinách a pseudoobilovinách a výrobcích z nich. Zdravé tuky bohaté na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny můžete navýšit o cca 75 g/den,“ vyjmenovává nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Ty najdete zejména v tučných rybách, jako jsou úhoř, makrela, tuňák či losos, ve vlašských ořeších nebo rostlinných olejích a semínkách, jako jsou např. lněná či chia semínka.

Nezapomínejte na vitamíny a minerální látky

Kojící maminky jsou často vybízeny ke konzumaci pestré stravy. Někomu to už může připadat jako klišé a mohou nad tím mávnout rukou. Rozhodně nepodceňujte toto doporučení. Každá potravina, ovoce a zelenina má jinou skladbu živin a samozřejmě i různou míru vstřebatelnosti. Zeleninu jezte v čerstvé i vařené podobě, protože některé látky jako např. lykopen u rajčat či karotenoidy u mrkve se vstřebávají lépe po tepelné úpravě. Některé vitamíny a minerální látky přechází navíc do mateřského mléka a je i potřeba doplnit vitamínové zásoby, které kojící žena předává svému potomkovi. „Mezi nejčastější deficitní látky během kojení patří kyselina listová, železo, vitamín D, vápník a omega-3 mastné kyseliny. Kyselinu listovou si můžete dodat ze zelené zeleniny, jako jsou zelí, špenát, hlávkový salát, kapusta, květák, brokolice či chřest. Je důležitá pro růstové procesy a krvetvorbu. Zdrojem železa jsou vnitřnosti nebo luštěniny, ale z rostlinných zdrojů je špatně využitelné a je ho zanedbatelné množství. Vitamín D a vápník dodáte z mléčných produktů,“ zmiňuje Kateřina Šimková.

Omezení v jídelníčku

Některé potraviny, a není jich přespříliš, se doporučují během kojení vyřadit nebo bychom měli přijmout opatření, abychom danou potravinu mohli bez obav sníst. „Důvodem je zvýšená rizikovost z pohledu infekcí listerií, E.coli, salmonely, toxoplazmózy, patogenních koliformních bakterií apod. Týká se syrových či málo tepelně upravených potravin. Vejce a maso můžete v jídelníčku ponechat, pokud je dostatečně tepelně upravíte a oželet na krátkou dobu sushi, tatarák či zastřené vejce není snad takovou obětí. Nepasterizované mléko a sýry vyměňte za ty tepelně ošetřené. Ovoce a zeleninu stačí pořádně umýt a syrové klíčky můžete tepelně upravit či nahradit za nutričně bohaté microgreens, které byly vypěstovány na aseptickém absorbentu, který zamezuje vzniku jakýchkoliv plísní,“ dává tipy Kateřina Šimková. Co je určitě zásadní vyřadit ze stravy kojící matky, je alkohol. Jinak je tomu u kávy. Ačkoliv se kofein do mateřského mléka vstřebává, tak projevení kofeinové stimulace se může u dítěte objevit až po požití 5 šálků kávy, což představuje příjem 750 ml denně. Takže pokud si dopřejete rozumné tři šálky, nemusíte mít důvod k obavám. Je také rozdíl, pokud si dáte tři šálky cappuccina nebo 3 silná espressa z robusty. Maminky by si měly dát pozor na kombinaci kávy s dalšími kofeinovými nápoji.

Koliky a alergie

Děti se rodí s málo vyvinutým střevním traktem, proto jejich zažívání zdaleka nepracuje jako u dospělého člověka. „V době, kdy je ve střevě ještě nedovyvinutá tzv. slizniční bariéra, dochází k nedokonalému trávení a s tím související tvorbě plynů. Svoji individuální úlohu mohou hrát i konkrétní potraviny ve stravě ženy. Nejčastěji děti reagují na zelí, kapustu, květák, čerstvé pečivo, hrušky a luštěniny. Luštěniny na rozdíl od obilovin obsahují více nestravitelných a-galaktosidů, ty však můžeme částečně odstranit namáčením a následným slitím vody s oligosacharidy. Nebo variantou může být využití červené čočky, která je snáze stravitelná. U ovoce a zeleniny mohou potrápit trávení dokonce i zrníčka a slupky, mnohdy se tak vyplatí je oloupat a zbavit jádřince,“ zmiňuje Kateřina Šimková.

Kojenec s nevyvinutým střevním traktem je i citlivější na potravinové alergeny. Je-li jeden z rodičů alergikem, je pravděpodobnost alergie u dítěte v rozmezí 30-45 %. Pokud jsou alergici oba rodiče, vzrůstá riziko na 70 %. Rozvoj alergických onemocnění lze však ovlivnit dietetickými opatřeními v prvních měsících miminka. „Stěžejní ve vztahu k alergiím je načasování podávání nemléčných příkrmů. Tento druh příkrmu by neměl být podáván dříve než před ukončeným 4. měsícem, a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku. Alergickou reakci mohou způsobit např. jahody, rajčata, tropické ovoce či celer. Nicméně se nedoporučuje absolutně vyloučit potencionální alergenní potraviny z příkrmů dítěte. Nové druhy potravin zavádějte do stravy dítěte postupně po malých a postupně se navyšujících porcích a vyčkejte až zhruba 2-3 dny, zda se nedostaví příznaky potravinové alergie například ve formě kopřivky. Pokud bude vše v pořádku, přidávejte další potraviny,“ uzavírá nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

V souvislosti s jídelníčkem kojících maminek dochází k lékařskému přehodnocování vlivu potenciálních alergenů a nadýmavých potravin. Nový trend udává, že by žena měla mít co do složení běžný jídelníček. Protože každé miminko je jinak citlivé, mohou i být i reakce miminka individuální. Speciální stravovací program Pro Mámy od Zdravého stravování nabízí upravený jídelníček při kojení, který reflektuje optimální skladbu i energetický příjem a zároveň se vyhýbá potenciálně rizikovějším potravinám pro kojící ženy. Jestliže patříte mezi maminky, jejichž děťátko má bezproblémové zažívání, tak můžete odebírat jídelníček Pro Zdraví.

Image by Freepik