Program krabičkové diety:LAKTO MINUS

O programu LAKTO -

• dietní jídelníček při laktózové intoleranci
• pestrá a vyvážená strava
• zařazeny speciální mléčné výrobky se sníženým obsahem laktózy či alternativní suroviny
• uvítají lidé regulující obsah laktózy ve svém stravovaní
• není vhodný při alergii na mléčnou bílkovinu
• dostupný pouze v tříchodové kombinaci jídel (snídaně+oběd+večeře) a nelze uplatnit výjimky
• vybraná celodenní energetická hodnota programu je rozpočítána do 3 chodů

Suroviny

Mléčné výrobky používané v programu Lakto- jsou se sníženým obsahem laktózy.

Výživové okénko k tématu

Laktózovou intolerancí trpí přibližně 10-20 % české populace a u většiny vzniká sekundárně v důsledku onemocnění sliznice tenkého střeva, což může souviset například s Crohnovou chorobou, celiakií apod.

S postupujícím věkem může u člověka fyziologicky klesat množství a aktivita enzymu zvaného laktáza, čímž vznikají typické obtíže spojené s laktózovou intolerancí neboli vstřebáváním laktózy. Dojde-li k situaci, že enzym je málo účinný, nebo nevyvíjí vůbec žádnou aktivitu, laktóza se pochopitelně nerozloží tak, jak potřebujeme. Místo toho se přemístí do tlustého střeva, kde je za přispění mikroorganismů fermentována, a začne dělat neplechu v podobě typických trávicích obtíží. V těchto případech je třeba vyhledávat výrobky s nízkým obsahem laktózy či bezlaktózové varianty. Tento princip je právě uplatňován v krabičkovém stravovacím programu Lakto-. Málokdo ví, že při fermentaci dochází k poklesu laktózy o 20-30 %, proto třeba tvaroh, jogurt, kefír a acidofilní mléko nemusí představovat pro lidi s intolerancí problém. Při výrobě sýrů majorita laktózy přechází do syrovátky, takže obsah laktózy v tvrdých sýrech je skoro nulový.

Alergie na bílkovinu kravského mléka je více závažná a funguje zcela na odlišném mechanismu než laktózová intolerance. U lidí s prokázanou alergií na bílkovinu kravského mléka je nutné dodržovat přísně bezmléčnou dietu. Ta spočívá v absolutním vyloučení mléčných výrobků s obsahem nejen mléka kravského, ale i kozího či ovčího. Jmenovaná mléka mají totiž podobnou alergenicitu. Při alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) dojde k přehnané reakci imunitního systému. Reakce vyvolává zejména bolesti břicha, průjem mnohdy s krví ve stolici, ale může se projevit i kopřivkou či ekzémem. ABKM se řadí mezi nejčastější potravinové alergie u dětí do 3 let, zatímco u dospělých je spíše výjimečná. Způsobují ji produkty obsahující mléčnou bílkovinu. Mléka jsou při bezmléčné dietě nahrazována rostlinnými nápoji ze sóji, ořechů, rýže či ovsa.

Kančí se šípkovou omáčkou s rakytníkem, muffin z quinoa a rýže

Špaldové pukance a višňový tvaroh

Hovězí na víně, žampiony, šťouchané brambory

Směs listových salátů s tuňákem

Kuřecí s anglickou slaninou, cibulí a paprikou, pečené brambory

Řecký kuskus salát

Dip z pečené dýně, knuspi, borůvky

Seitan s omáčkou Teriyaki, basmati rýže