Dopřejte svému zažívání péči aneb jak na optimální detox střev

Porozumněte střevnímu mikrobiomu a jeho fungování, než se bezhlavě pustíte do střevního detoxu, abyste si nepoškodili „druhý“ mozek, jak se střevům přezdívá.

Střeva se často a právem označují za druhý mozek. Je tedy na místě o ně důkladně pečovat. Než se pustíte bezhlavě do detoxu střev, který se v posledních letech skloňuje ve všech pádech, měli byste porozumět střevnímu mikrobiomu a jeho fungování, teprve pak pochopíte, jaká péče je účinná a prospěšná.

Druhý mozek?

Přirovnávat střeva svým významem k mozku by se mohlo zdát hodně nadnesené, ale opak je pravdou. „Ve střevech se vyskytuje podobné množství neuronů jako v míše, jež je součástí centrálního nervového systému. Překvapivé je i zjištění, že mikroby produkují mix neuroaktivních látek ovlivňujících mozek. Funguje to i obráceně. Stačí si vybavit, jak si dokážeme stresovou situací vyvolat například průjem. Do komplikovaného komunikačního systému mezi střevy a mozkem zasahují nervové, endokrinní a imunologické mechanismy,“ zmiňuje nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování a dodává: „základní funkce mikrobioty při trávení je popsána již dlouho a ví se, že bakterie ve střevech si umí poradit s natrávením složek potravy, pro které nemá náš organismus potřebné enzymy. Například při procesu trávení rozpustné vlákniny dochází k produkci metabolitů, resp. mastných kyselin s krátkým řetězcem, které umí regulovat imunitní systém, působí proti zánětům a ovlivňují akčnost a dozrávání imunitních buněk. Nedostatečnost prospěšných střevních bakterií, a naopak převaha patogenních bakterií vyúsťují v mnoho zdravotních problémů. Mikrobiota hraje významnou roli v rozvoji některých autoimunitních, nervových a nádorových chorob.“   

Mikrobiom Čechů doplácí na nízký příjem vlákniny a konzumaci uzenin

Stěžejním poznáním je, že nejdůležitějším faktorem v bakteriálním osídlení střevního mikrobiomu je v průběhu celého života složení stravy. Do roku 2015 držela Česká republika nechvalné prvenství v počtu výskytu zhoubných nádorů tlustého střeva, což může úzce souviset s nízkou kvalitou střevního mikrobiomu potažmo s faktem, že Češi ještě do nedávné doby nepřikládali kvalitní stravě význam. „Nejhorší, co pro svůj organismus můžeme udělat, je jíst nekvalitní potraviny zbavené živin. Sem patří vysoce průmyslově zpracované potraviny a strava, které byla prostřednictvím chemických konzervantů prodloužena trvanlivost. Příkladem mohou být třeba uzeniny typu klobásy a salámy, v jejichž složení najdeme dusitany označené pod E 250 a jsou součástí uzenářských solí jako konzervanty. Problémem dusitanů je to, že přispívají například k inzulínové rezistenci a v neposlední řadě přispívají ke vzniku karcinogenních nitrosaminů,“ vysvětluje Kateřina Šimková.

Několikadenní střevní detox nás nespasí

Bylo by bláhové se domnívat, že jakýkoliv detox v řádu několika dní nějak významně prospěje našemu střevnímu mechanismu, pokud se během zbytku roku stravujeme „pod psa“. „Pakliže chcete pro svůj střevní mikrobiom udělat něco záslužného, dopřejte mu kvalitní a pestrou jak živočišnou, tak i rostlinou stravu. Neopomíjejte luštěniny, pseudoobiloviny, zeleninu a ovoce, která jsou zdrojem vlákniny, ryby či fermentované potraviny, jako jsou kefíry, zákysy či kysaná zelenina. Žádoucí je i druhy zakysaných mléčných výrobků střídat, neboť probiotické mléčné výrobky obsahují různé druhy mléčných kultur. Tato sorta potravin je zdrojem probiotik, tedy přátelských bakterií, které doplňují osídlení střední mikroflóry. Pro jejich úspěšné množení potřebují prebiotika z vlákniny,“ uzavírá Kateřina Šimková. Aby vláknina plně fungovala, tak musí být organismus dostatečně zavodněn, jinak bude plnit funkci hrubé vlákniny a projde střevy bez užitku. Nezapomínejte i na pohybovou aktivitu, která zrychlí střevní peristaltiku, tedy i vyprazdňování.